Jak se vyrábí kabely - krok 5: Opletení

Poté, co jsou jednotlivé žíly spleteny do kabelů, skončí přibližně 70 procent těchto kabelů na oplétací stanici. Zde čeká 35 oplétacích strojů, které uvedou do chodu své cívky a kolem kabelů provedou opletení. Opletení slouží k jednomu ze dvou účelů: buď zaručuje elektromagnetickou kompatibilitu (EMC), nebo chrání kabel před mechanickým namáháním. Oplety, které jsou vyrobeny z holých nebo pocínovaných měděných drátů, se obvykle používají k zajištění odolnosti proti elektromagnetickému rušení. V závislosti na použití zabraňují úniku záření z kabelu a/nebo brání pronikání nežádoucích signálů. Oba případy mohou vést k poruchám a výpadkům zařízení. Stabilizační ocelové, přízové nebo textilní oplety chrání kabely před vnějším zatížením. Několik příkladů jejich výhod v každodenním použití zahrnuje odolnost proti střepům a kousnutí hlodavci, ochranu při šlápnutí na kabel a odlehčení tahu při zvedání zařízení.

Stroje na oplétání v závodě Windsbach byly navrženy tak, aby mohly vytvářet opletená stínění (C-screens) kolem kabelů o průměru od 1,9 do 75 milimetrů. Vedle těchto strojů se používají ovíjecí stroje pro takzvaná ovinutá stínění (D-screens). Ovinuté stínění se vyrábí umístěním měděných drátů kolem kabelu. Výsledkem je torzně testovaný kabel s 95 až 100procentním pokrytím. Opletená stínění naproti tomu snadno odolávají ohybovým a neohybovým cyklům ve vlečných řetězech a mají přibližně 85procentní pokrytí. Obecně pro opletení platí následující: čím větší je rozteč, tj. úhel jednotlivých drátů opletení, tím je kabel pružnější. Čím menší je úhel opletení, tím silnější je opletení, a tím lepší je ochrana.

Co znamená “pancéřování”?

Tahové a tlakové zatížení může způsobit mechanické poškození kabelů a vodičů. Pancéřování, známé také jako výztuha, vytváří ochrannou vrstvu kolem jádrového opletení, aby byla plně zachována funkčnost kabelů a vodičů. Obvykle se vyrábí buď z ocelového pletiva, kulatých nebo plochých ocelových drátů nebo ocelových pásů, případně z kombinace těchto materiálů.

Pane Schneidere, co je z vašeho pohledu v procesu oplétání důležité?

Zaprvé materiál: použitý drát je pro stínění zásadní. Pro optimální stínění a flexibilitu nejčastěji používáme měď potaženou cínem, která nabízí lepší ochranu proti korozi. Důležitá je také kvalita samotného procesu - začíná to rovnoměrným navíjením cívek opletu, aby se v opletu minimalizovaly praskliny drátu. A v neposlední řadě se spoléháme na moderní stroje s vhodnými nástroji, na kterých můžeme aplikovat kvalitní oplety a pásky a tento proces monitorovat.

Součástí tohoto procesu je pravidelná výměna oplétacích cívek. Co je třeba v tomto kroku zohlednit?

Před vložením cívky je důležité zkontrolovat, zda drát a cívka nejsou mechanicky poškozeny, a ujistit se, že svazek drátů probíhá optimálně. Po vložení je třeba znovu zkontrolovat všechna těsnění. Svazek drátu musí být přesně veden přes válečky nosiče cívky a případně nosiče nitě a zapleten do opletu. Poté musíme zpracovat a zkontrolovat opletenou oblast - to vyžaduje velkou přesnost. Teprve poté lze znovu pokračovat ve výrobě.