Jak se vyrábí kabely - krok 6: Vytlačování pláště
Při výrobě kabelů a vodičů záleží na každém detailu. V šesté části našeho seriálu se dozvíte, jak se vyrábí plášť a proč je důležitý.
Vícežilové kabely - ať už s opletením, nebo bez něj - vyžadují plášť. Ten dělá kabel kompletním, protože drží pohromadě jeho různé součásti, jako jsou žíly, opletení a výplňové materiály. To však není jediný účel pláště. Plášť také chrání kabely před mechanickým namáháním, jako je ohyb a kroucení, a zajišťuje jejich odolnost vůči teplu, chladu, ohni, chemikáliím, vodě nebo oleji.
Aby byly splněny požadavky každého použití, je třeba zvolit správný materiál pláště. Nabídka materiálů je široká: HELUKABEL ve svých výrobních závodech pracuje s více než 80 různými plasty. Mezi nejčastější patří:
- Polyvinylchlorid (PVC): Často se volí pro nízkou cenu a celkovou odolnost vůči chemikáliím. Jeho mechanická odolnost je však omezená a není vždy odolný vůči olejům.
- Polyuretan (PUR): Vysoce kvalitní plast odolný proti oděru, olejům a chemikáliím, vhodný pro dynamické aplikace.
- Termoplastické elastomery (TPE): Odolné plasty vhodné pro vysoké mechanické zatížení a pro použití ve vlhkých a mokrých prostorách.
Tloušťka stěny pláště může být od 0,2 do 5 milimetrů, nejčastěji však od 0,8 do 1,2 milimetrů. Nejtenčí kabely s pláštěm HELUKABEL mají průměr pouhých 2,4 milimetru, zatímco ty nejtlustší dosahují úctyhodného průměru 78 milimetrů.
Podobně jako u izolace jádra se plášť nanáší pomocí extrudéru. Ten se skládá z dávkovací jednotky pro plastový granulát, šneku, který materiál dopravuje a zahřívá, a válce s rozprašovací hlavou, která viskózní plast rovnoměrně nanáší na procházející kabel. Poté kabel prochází vodní lázní, kde se plášť ochladí a ztvrdne. Opláštěný kabel se testuje laserovými kamerami a vysokonapěťovými testery a nakonec se smotá, než se dostane do posledního kroku výroby: označení štítkem.
Zeptali jsme se odborníka
Pane Sefünci, jaký je rozdíl mezi izolací jádra a pláštěm?
Je to velmi jednoduché: Izolace jádra má za úkol galvanicky oddělit jednotlivé prvky ve vícežilových kabelech. Je tedy nanesena na každé žíle zvlášť a ovlivňuje elektrické vlastnosti kabelu, například dielektrickou pevnost. Plášť však chrání vnitřní části kabelu před škodlivými vlivy prostředí a také před mechanickým namáháním. Nemá žádnou elektrickou funkci. Výrobní proces je však stejný: v obou případech se jedná o tenkou vrstvu plastu, která se nanáší pomocí extrudéru.
Jaké faktory je třeba zohlednit při procesu vytlačování pláště?
Existuje mnoho parametrů, které je třeba vzít v úvahu: například průměr samotného kabelu. Čím je kabel silnější, tím pevnější musí být plášť, aby vydržel všechna zatížení. Kromě toho musí být tloušťka stěny co nejrovnoměrnější a soustředná, aby byla zajištěna harmonická funkce a strojní zpracovatelnost kabelu, například při odizolování.
Jak vlastně kabely získávají svou individuální barvu?
Barevný koncentrát v požadovaném odstínu se přidává do plastového granulátu v dávkovací jednotce extrudéru. Ve šneku se pod vlivem tepla vytvoří homogenní a viskózní hmota, která je podobná medu. Ta se nanáší pomocí stříkací hlavy tak, aby ze stroje vystupoval kabel v barvě, kterou si zákazník objednal. Možné jsou téměř všechny myslitelné odstíny RAL. Pro některé materiály je třeba vyrobit speciální barevné šarže.
Více článků ze série:
Série: Výroba kabelů